Kanada

Chcete se stát na chvíli součástí nespoutané přírody, nechat se ohromit monumentálností hor, okouzlit tichem zelených lesů, zatajit dech při setkání s divokou zvěří, nechat se strhnout krásou jezer, řek a oceánů, ale přitom mít nadosah vrchol západní civilizace? Kanada nabízí spojení tolika zdánlivě nesourodých přírodních, společenských i lidských výtvorů, které dohromady tvoří úchvatnou zemi, jejíž krásy se vryjí hluboko do srdcí všech, kdo ji navštíví.

Kanada je svou rozlohou druhou největší zemí světa. Ne tak ovšem počtem obyvatel, v tom se drží až ve čtvrté desítce. Něco přes třicet miliónů obyvatel se v Kanadě soustřeďuje především do několika velkých měst, z deseti provincií a tří teritorií, do kterých se Kanada dělí, můžeme o hustějším zalidnění mluvit snad jen ve dvou případech, Ontario a Québec.

Kanadská příroda

Úchvatná trocha ode všeho

Pokud se do Kanady nechcete na pár let přestěhovat, budete muset pečlivě vybírat, co chcete vidět. Můžete totiž vidět a zažít skoro všechno. Kanada nabízí od arktického po mírné podnebí, od extrémních podmínek na horách, přes túry, klidná jezera a národní parky, až po velkoměstské kulturní a společenské akce. A to vše na téměř deseti miliónech čtverečních kilometrů.

Kromě geografické rozmanitosti je v Kanadě extrémně znatelná také rozmanitost kulturní. Ač přímo sousedí vlastně pouze s USA a mohlo by se zdát, že mezi těmito dvěma zeměmi nebude zas takový rozdíl, opak je pravdou. Kanada v sobě svou evropskou tradici nemá šanci zapřít, vždyť dodnes je konstituční monarchií. Ve svém čele má generálního guvernéra, zástupce anglické královny, která této monarchii vládne. Vedle Velké Británie má další největší historický vliv Francie, a tak je Kanada zemí dvou úředních jazyků – angličtiny a francouzštiny. Pod francouzským vlivem je především kanadský východ, dále na západ se projevuje spíše vliv Anglie a původního obyvatelstva (indiánů a Eskymáků).

Za čím a kam

Co se Kanady týče, platí jedno pravidlo – pokud sem jedete za kulturou, velkoměsty a společenským životem, ideální pro vás bude francouzský východ. Města jako Toronto, Montreal, Québec nebo hlavní město Kanady Ottawa jsou tím správným oživením pro okolní nádhernou přírodu, a své vyžití si určitě najdete.

Velká část kanadských teritorií na severu se nachází za polárním kruhem a v Kanadě dokonce najdete nejsevernější osídlenou oblast na světě, CFS Alert (Canadian Forces Station Alert), která je jen pár set námořních mil od severního pólu. Vzhledem ke své poloze v subarktickém pásu a neuvěřitelné malou hustotou obyvatel nepatří teritoria Nunavut a Severozápadní teritoria k turisticky ani připraveným, ani navštěvovaným. Jinak je tomu se severním teritoriem Yukon. Skalisté hory, jezera, sousední Britská Kolumbie a Aljaška jsou velkým lákadlem pro turisty, i když největším jsou řeky. Ty můžete sjíždět uprostřed panenské přírody neomezeně, organizovaně i na vlastní pěst.

Geografie nás neomylně vede k západní části Kanady, tedy do provincií Britská Kolumbie a Alberta. Těmito dvěma provinciemi prochází masiv Skalistých hor (Rocky Mountains), takže zde najdete nejen světová lyžařská střediska (Whistler, Big White…), ale také úžasné horské traily.

V Albertě leží velmi populární národní park Banff se stejnojmenným městečkem, v okolí byste rozhodně neměli minout Lake Louis, jezero unikátní zelenomodré barvy, jezero Moraine v Údolí deseti vrcholů.

Dalším z národních parků, který s Banffem sousedí a je doopravdy třeba ho vidět, je Jasper. Na jejich hranici leží ledovcová oblast Columbia Icefield, kde se dá turistika provozovat jak pěšky, tak na skútrech a jiných vozidlech. V obou parcích najdeme lehké turistické trasy, náročné výstupy na vrcholky (především Skalistých) hor, jezera, úchvatná městečka s neuvěřitelně pohostinnými lidmi… ale také divoká zvířata.

Příroda Kanady

Doopravdy divoká příroda

Napříč Kanadou nás budou provázet pro nás rozkošná a exotická, pro místí obyvatelstvo otravná a škodící zvířata. Je to chipmunk a raccoon. Tedy čipmank, rozkošná, malinká a velmi drzá veverka, a mýval. Ti si na turistický ruch zvykli takovým způsobem, že se pro ně stal „hlavním zdrojem obživy“. Především před mývaly je doopravdy vhodné si jídlo schovávat, jejich nenechavé packy už rozbalily nejeden batoh.

V Kanadě se musíte smířit s tím, že všechny cesty (zejména ty divokou přírodou) mají na první pohled nepochopitelně nízkou maximální povolenou rychlost na dálnicích je to 100 km/h, mimo obec 90/80 km/h, v obcích 50 km/h. Takže více než devadesátkou si to Kanadou nepofičíte. Proč? Protože cesty přes cesty velmi často přechází nejrůznější typy zvěře. Především losi, sobi, jelen wapiti, jelenec běloocasý a další. Termín „animal jam“ si osvojíte během chvilky, zácpy kvůli zvěři na téměř opuštěných silnicích nejsou výjimkou.

Ale bude hůř. Například městečko Lake Louis včetně přilehlého obrovského kempu je celé obehnané elektrickým plotem. Proč? Leží v údolí a údolími totiž v různých časových periodách migrují různé medvědi, ale také například rysi nebo pumy. A to už není legrace. Navíc si okolní zvěř navykla na velkou přítomnost relativně dostupného jídla v podobě odpadků a čím dál tím více se osmělovala vyrážet do města.

Kanadské jezero

Kanada je rájem turistika „nadivoko“, spaní mimo kempy v přírodě a túry nedotčenou přírodou jsou krásné, ale díky místní fauně můžou být poměrně nebezpečné. Všežravý medvěd černý baribal je menšího vzrůstu, je poměrně nebojácný, ale zato mírný a ne tolik člověku nebezpečný. Často je můžete pozorovat na březích řek a v různých porostech, jak obírají z keřů bobule. Ale pak tady máme mnohem vzácnějšího, ale zároveň mnohem nebezpečnějšího a většího medvěda grizzlyho. Ten se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách než baribal, má na zátylku typický hrb a velmi dlouhé drápy.

Paradoxně je ale zvěř v divoké přírodě mnohem méně nebezpečná než ta, která se potuluje v okolí měst. Medvědi navyklí na lidskou stravu a lidskou přítomnost zdaleka nejsou tak plaší jako ti v hlubokých lesích. Ve městech v celé Kanadě narazíte na speciální popelnice, které je obtížné otevřít i pro neznalého člověka, neprochází jimi žádný pach a žádnou zvěř nelákají. Samozřejmě se to nedá uhlídat, velkým problémem jsou kempy, v některých je dokonce zakázáno jíst venku – musíte si vařit a jíst ve speciálních jídelnách.

Pokud se ale vydáte do kanadské přírody úplně nadivoko, pozor na odpadky a skladování jídla. Jídlo je ideální zavěsit na strom alespoň čtyři metry nad zem, odpadky uchovávejte v plastových pytlích a noste je s sebou – i pokud je zahrabete, medvěd je najde a může se vydat po vašich stopách. Na pachy v kanadské přírodě opatrně obecně, mýdla, koření, kosmetika (i zubní pasta), deodorant atd. dráždí divokou zvěř podobně, jako jídlo, aby se na průzkum do vašeho tábora vydala rozladěná puma, to asi nechcete.

Čím jste v Kanadě severněji, tím větší je šance (i když pořád velmi malá), že potkáte i medvěda ledního. Na území Kanady žije více než polovina celé populace ledních medvědů, ale ta je, bohužel, sama o sobě nešťastně malá.

Bunda Bushman AgricolKošile Bushman LyndenKalhoty Bushman Marshall

Nakupovat u Bushmana

Jak nepotkat medvěda aneb Rolničky, rolničky

Když se vydáte po některé ze známějších kanadských tras, budete potkávat turisty (převážně asijského původu), kteří jsou doslova ověšení rolničkami. Z nějakého důvodu vládne přesvědčení, že cinkání medvědy zastrašuje. Některé jazyky tvrdí, že pravdou je přesný opak a medvědi jsou zvědaví, co že to tak nepříjemně cinká, ale pravdou je, že pokud medvěda potkat nechcete, ideální je prevence. A to hluk. Hlasitý hovor, zpěv, tleskání nebo klepání dvěma klacky o sebe. Divoká zvěř je nerada překvapena, tak se vám obloukem vyhne. Takže zahánět zvukem a nelákat jídlem! Pokud na své cestě narazíte na jakoukoliv mršinu, rychle opusťte prostor – medvědi jsou mrchožraví, takže pokud tam žádný ještě nebyl, je pravděpodobně v okolí nebo brzy bude.

…ale když už ho přece jen potkáte? Většinou nezaútočí, pokud si vás prohlédne a tím to končí, nepanikařte, nedělejte žádné rychlé pohyby a pomalu odkráčejte stejnou cestou, kterou jste přišli. Útoky medvěda na člověka jsou velmi vzácné, ale pokud, tak se dějí ve dvou případech – buď vás považuje za hrozbu pro sebe nebo svá mláďata, v takovém případě vás nebude chtít zabít, ale jen zastrašit (pokud uvidíte dříve mládě než dospělého medvěda, je čas na taktický ústup). Rozhodně se medvědovi nedívejte do očí, stejně jako pes to bere jako výzvu k boji. A nemyslete si, že medvědovi utečete, vypadá sice neohrabaně, ale umí běžet rychlostí až 45 km/h. Doopravdy se doporučuje v případě, že se vám medvěda nepodařilo odlákat ani kusem zahozené batožiny, ideálně vylézt na strom (ale možná si na něm chvíli pobudete), nebo se schoulit do klubíčka, chránit si hlavu a krk a prostě vydržet. V druhém případě si vás medvěd vyhlédne jako oběť. Je to velmi vzácné, ale vyhladovělý a zoufalý grizzly může zkoušet i tak málo pravděpodobnou kořist, jako je člověk. Potřebujete mu dát najevo, že snadná kořist nejste, medvěd, který vás napadne, bude pravděpodobně vysílený a vzdá to. Můžete po něm házet vším, co máte po ruce, snažte se vypadat co největší a dělejte velký hluk.

Připravujeme pro vás druhou část článku o této nádherné zemi s dokonalou přírodou. Pokud vám naskočila husí kůže ze zimy, můžete se na chvíli (alespoň myšlenkami) vydat do Keni, o které jsme psali posledně. 

Nakupovat Bushmana